Rád bych se podělil se svou zkušeností s ohřevem TUV pomocí sluneční energie. Soláry máme na střeše domu od začátku května 2021. To znamená, že teď je to něco málo přes 3 měsíce. Vlastně jsme nabrali roční zpoždění, protože původní plán instalace byl už na rok 2020, ale víte jaký ten rok byl.
Poslední týden před koncem školního roku se doma objevil lístek oznamující, že poslední den školy se bude konat volba členů Školské rady. Tedy těch dvou členů rady, kteří jsou zástupci rodičů. Po krátké diskuzi jsme se rozhodli kandidovat. Myslím my oba, manželka i já.
A přišel ten slavný den, kdy škola dává žákům vysvědčení a tento rok, navíc, také probíhala volba do Školské rady. Ráno jsme se vystrojili na cestu do práce, ratolest zanechali u babičky a zamířili do školy. Vestibul školy nám otevřela paní, která zde dohlížela na volební urnu. A tady mě opustil zbytek naděje, že Školská rada není jen papírově povinným, ale jinak naprosto zbytečným a nechtěným orgánem.
Pokračování textu Školská rada
Dnes bych se podíval na další zajímavé video a informaci o parazitech v odběrové tyčince antigenního testu. Příspěvek na Youtube obsahuje video a povídání o štětečku, kterým se z nosu odebírá vzorek pro test a který má být kontaminován množstvím živých vlasovitých tvorů.
Stejně jako v mém minulém příspěvku jsem si chtěl tuto informaci ověřit. Vzal jsem antigenní test, který mám doma a dal ho pod mikroskop. Výsledek vás překvapí.
Pokračování textu Paraziti v tyčince antigenního testu
Před pár dny jsem na internetu narazil na tento post, který sdílel video respirátoru „kypícího“ životem.
Další videa se dají najít třeba tady a nebo tady. Společného mají hlavně to, že jsou natočena nejspíše mobilním telefonem a tzv. „z ruky“. Výsledkem je nejasné video prý živých parazitů, které jsou přítomny v respirátorech. Nedalo mi to a vzal jsem jeden respirátor, který jsem předtím měl nasazen asi 1 hodinu při návštěvě obchodu a dal jsem ho pod školní mikroskop. Neuvěříte, co jsem našel.
Pokračování textu Paraziti v respirátoruJe to už mnoho roků, co jsem se poprvé připojil k internetu. Tehdy ještě přes vytáčené připojení se směšnou rychlostí. Alepoň podle dnešních měřítek.
Potom vznikl Facebook, na kterém jsem si založil svůj první účet. Jenže prakticky žádní známí tam nebyli, tak jsem ten účet po několika letech zrušil. Pak, někdy na přelomu let 2011 a 2012 jsem si založil nový účet. To už se tam mnoho známých objevilo, ale tak nějak mě nebavilo sdílet každou ptákovinu, která se mi stala a také jsem se nechtěl zabývat čtením ptákovin od jiných uživatelů. Nic ve zlém, svoje ptákoviny si teď píšu sem 🙂 .
Zásadní milník byla moje registrace u Google v roce 2007. Jejich vyhledávač jsem už nějakou dobu používal a byl výborný, mailová schránka byla perfektní a tak jsem utekl od Seznamu. Google svoje služby stále rozšiřoval a vylepšoval a s příchodem Androidu jsem se na dlouho stal propagátorem jejich služeb. Jenže nastalo období kdy jsem začal nějakou jejich službu používat a zvykl jsem si na ni, ale pak ji ukončili. Štvalo mě to a tak jsem se začal poohlížet po možných alternativách. Zároveň jsem si začal uvědomovat, že není úplně OK nechávat těmto velkým hráčům tolik dat o sobě a svém chování.
Začal jsem tedy hledat jiné možnosti, jak používat podobné služby, které nabízí Google, ale v takovém prostředí, které mohu sám kontrolovat. Vyzkoušel jsem několik programů, které nabízeli synchronizaci několika různých zařízení. Vybavuji si například Syncthing, který jsem zkoušel poměrně dlouho a používal jsem ho k synchronizaci téměř všech svých zařízení včetně tehdy používaného NASu. Bohužel, nedokázal si poradit se synchronizací adresáře kontaktů nebo kalendářů. Tak jsem hledal dál.
Poměrně hodně slibný se mi zdál Owncloud, ale záhy jsem našel jeho fork Nextcloud. Ten mi tehdy vyhovoval více jak snadností instalace, množstvím aplikací a také dostupností dokumentace. Nejdříve jsem si s ním „hrál“ na jednom ze svých PC. Po nějaké době jsem uznal, že by Nextcloud mohl být užitečný a nainstaloval jsem ho na Raspberry Pi, které mělo nést břímě serveru. Po několika měsících provozu Nextcloudu s daty a synchronizací s telefonem a PC jsem si ověřil, že je to vhodné řešení. Jedinou vadou na kráse byla rychlost. Raspberry jsem tedy nahradil minipočítačem Intel NUC. Jelo to jako blesk, jenže po několika málo měsících počítači odešla deska. Nahradil jsem ho dalším miniPC, který teď běží asi 2 měsíce. Jsem zvědav, zda vydrží.
Jestli vydrží, tak mám řešení pro kompletní odříznutí od Googlu a jeho cloudu. Konečně. Moje ochota vyměňovat osobní data za „bezplatné“ služby je dávno ta tam a současné šmírovací regulace moje rozhodnutí jen utvrzují.